Profil s tepelným zlomem je specializovaná inženýrská součástka, obvykle tvarovaná metoda extruze z polymeru, která je navržena tak, aby byla začleněna do kovové konstrukce – nejčastěji oken, dveří, skleněných fasád a nosných konzol z hliníku nebo oceli – a výrazně snížila přenos tepla. Funguje jako izolační jádro v systému s tepelným zlomem, fyzicky odděluje vnitřní a vnější části z kovu a vytváří bariéru s nízkou tepelnou vodivostí. Nejvyspělejší a nejčastěji specifikované profily s tepelným zlomem jsou vyrobeny z polyamidu 66 vyztuženého skleněnými vlákny (PA66 GF25 nebo GF30), materiálu vybraného pro jeho optimální kombinaci nízké tepelné vodivosti (přibližně 0,28–0,32 W/m·K) a vysoké mechanické pevnosti, včetně tlakové i smykové pevnosti, aby odolal zatížením působícím kovovým pláštěm a konstrukčním namáháním. Geometrie profilu je důkladně navržena nejen z hlediska tepelné účinnosti, ale i z hlediska mechanického spojení s kovem. U hliníkových systémů se to často provádí metodou „lití a odřezání můstku“ (pour and debridge), při které se polyamid zalije do drážky v hliníkovém profilu a poté se odstraní propojovací hliníková přepážka, nebo metodou „zažímání“ (roll-in), při které je kov mechanicky přisunován kolem polymerního profilu. Výkon profilu s tepelným zlomem se vyjadřuje podle jeho schopnosti snížit lineární součinitel prostupu tepla (tzv. Psi-hodnota) celého sestavu, což přímo přispívá ke snížení U-hodnoty okna nebo dveří. Kromě energetické účinnosti brání kondenzaci na vnitřních rámách, zvyšuje komfort uživatelů tím, že udržuje vyšší povrchovou teplotu, a je klíčový pro splnění přísných mezinárodních stavebních předpisů a certifikací udržitelnosti, jako jsou Passive House, LEED a BREEAM. Návrh, výběr materiálu a přesnost výroby profilu s tepelným zlomem jsou proto rozhodující pro úspěch jakéhokoli vysokovýkonného okenního nebo stavebního obvodového systému.