Polyamid vs Polyester: Průvodce výběrem materiálu a použitím

Polyamidy a polyester jsou dvě hlavní skupiny syntetických polymerů, které mají obrovský průmyslový význam, ale liší se chemickou strukturou a vlastnostmi. Jejich základní rozdíl spočívá ve funkční skupině jejich polymerního řetězce: polyamidy (nylon) obsahují amiddové skupiny (-NH-CO-), zatímco polyester (např. PET, PBT) obsahují esterové skupiny (-O-CO-). Tento strukturní rozdíl vede k několika klíčovým odlišnostem v provozních vlastnostech. Co se týče mechanických vlastností, polyamidy obecně nabízejí vyšší houževnatost, odolnost proti nárazu a odolnost proti opotřebení. Polyester, zejména pokud je vyztužený, často vykazuje vyšší tuhost a pevnost v tahu. Kritickým rozhodujícím faktorem je chování vůči vlhkosti: polyamidy jsou silně hygroskopické, pohlcují významné množství vody, která materiál plastizuje, zvyšuje jeho houževnatost, ale snižuje tuhost a rozměrovou stabilitu. Polyester naopak je mnohem hydrofobnější, s velmi nízkým absorpčním schopností vlhkosti, což zajišťuje vynikající rozměrovou stabilitu ve vlhkém prostředí. Z hlediska tepelných vlastností mají polyamidy, jako např. PA66, vyšší teplotu tavení než PBT, ale polyester obvykle dosahuje vyšší teploty zkreslení pod zatížením (HDT) ve formách vyplněných sklem. Z hlediska chemické odolnosti obecně poskytuje polyester lepší odolnost vůči širší škále chemikálií, včetně silných kyselin, zatímco polyamidy mají vynikající odolnost vůči olejům a uhlovodíkům. Co se týče ceny, komoditní polyester, jako je PET, je často levnější než běžné polyamidy, i když inženýrské třídy mohou být cenově srovnatelné. Volba mezi nimi závisí na konkrétním použití: polyamid je upřednostňován pro tvrdé, opotřebením odolné díly, které mohou tolerovat určité rozměrové změny (ozubená kola, ložiska), zatímco polyester je volen pro rozměrově stabilní, tuhé komponenty ve vlhkém nebo chemicky náročném prostředí (elektrické konektory, automobilové skříně).